MBPFW potřetí a naposledy. Připravte si hrnek kafe, bude to dlouhé.
Když jsem procházela diskuze na internetu, docela hodně lidí zajímalo, jak se dá na fashion week (FW) dostat a jak to na něm vlastně chodí. Já jsem se akreditovala coby novinářka. O akreditaci jsem žádala na poslední chvíli (celá já!), vlastně jen dva dny před jeho začátkem. Sama jsem byla překvapená, že schválení proběhlo hladce a rychle. (Jedna moje kamarádka tipuje, že příští rok už si budou pořadatelé více vybírat, komu zázračnou kartičku na vstup propůjčí a komu ne. Tak uvidíme, zda bude mít pravdu.) Akreditace jsme si vyzvedávali v sídle agentury Czechoslovak Models v centru Prahy. U výtahu jsem tam potkala jednu paní jako vystřiženou z filmu Ďábel nosí Pradu (ne, nebyla to Běhounková) a radila jí, jak se do kanceláří dostat, haha. A snad až v onu chvíli, tváří v tvář té stylařce, jsem si konečně uvědomila, jaká velká a skvělá akce mě čeká!
Pokud nemáte press akreditaci nebo nejste pozvaní VIP, lístky na přehlídky si můžete koupit. Jeden vstup vyšel na 700 Kč, což není málo, ale není to ani bůh-ví-jak nedostupná částka. Jestli je návštěva FW váš sen, rozhodně tedy není nesplnitelný! Navíc se v průběhu celého týdne konal doprovodný program, který byl zdarma - výstavy, otevření prodejen, cocktaily, besedy... Stát se součástí FW vlastně mohl bez problémů kdokoliv!
Já jsem v úterý navštívila představení kolekce šperků a doplňků Alex Monhart x Adéla Mazánková v Leeda store. Ve středu jsem se utrhla z práce a zajela na skok do La Gallery Novesta na brunch. Ve čtvrtek jsem se na chvíli podívala do Emblem hotelu na (ne)oficiální zahájení přehlídek. V pátek jsem po práci utíkala do budovy Ziba na první přehlídku, resp. přehlídky, protože se v rámci jednoho bloku představovali vždy dva návrháři, tudíž to byly dvě přehlídky v jednom. :) V sobotu dopoledne jsem jela do Českého centra, kde se konal Fashion Talk mimo jiné se stylistou z Vogue Italia A. Buzzi a americkým street style fotografem A. K. Sindingem (z něj jsem byla nadšená!). Celý hlavní sobotní program se z ulice Na Příkopech přesunul do Mystic Skateparku na Štvanici. Byl to skoro doslova "maraton" přehlídek, co dvě hodiny jeden blok. Čekání mezi nimi bylo dost ubíjející, a tak jsem párkrát v pauze zajela na otočku domů, abych se upravila nebo trochu dobila mobil. A pak zase hurá zpět do skateparku. Ještě že bydlím jen kousek odtamtud! Po skončení přehlídek, v 22 hod., jsem padla na židli v Mekáči a pořádně se nadlábla něčím supernezdravým. :) V neděli byla centrem dění naštěstí opět Ziba. Kousek od Václaváku bylo čekání na přehlídky přece jen mnohem snesitelnější.
A jaká byla organizace a atmosféra? Neuvěřitelná! Byla jsem zpočátku trochu skeptická a raději toho příliš neočekávala. Přece jenom žijeme v provinčním Česku, které neustále klopýtá za západními zeměmi... Ale realita mě mile překvapila. Samozřejmě že vše neprobíhalo bez chybiček, ale můj výsledný dojem z FW je velmi pozitivní a smekám před pořadateli. Jsem ráda, že se i u nás v Česku podařilo uspořádat profesionální akci na úrovni a že ze strany veřejnosti o ni byl takový zájem. Věřím, že příští edice budou ještě lepší.
Když jdete na přehlídku FW vůbec poprvé, dění kolem vás dostane! Tedy alespoň mě rozhodně. Před místem konání je velký houf lidí, mísí se v něm fotografové, televizní štáby, celebrity, modelky, blogeři a okukující, nic nechápající turisté. Každou chvíli vás tam může někdo vyfotit, třeba do nějaké rubriky street stylu. Sem tam projde celebrita, sem tam se na někoho slétnou fotografové, sem tam si televize někoho vybere před kameru... A vy mezi nimi tančíte, snažíte se udělat pro sebe pár fotek, pak se prodrat dovnitř a ve své sekci najít v lepším případě dobré místo k sezení, v tom horším vůbec nějaké volné místo, kam s sebou plácnout. Hned na první přehlídce mi zasedla místo Pavlína Jágrová. Poučení pro příště - nehýbejte se z místa ani na krok, ať o něj nepřijdete. :)
Jít na přehlídku je vlastně synonymem pro čekání - čekáte v řadě před vchodem, čekáte uvnitř na začátek, pak je pár minut přehlídka, zase čekání na místě, opět pár minut přehlídka, a potom už čekáte ve frontě, abyste se dostali ven a čekali hodinu a půl na další blok přehlídek. Nezní to moc "fashion", co? :) Ale na druhou stranu musím říct, že to za to určitě stojí.
Když jsem procházela diskuze na internetu, docela hodně lidí zajímalo, jak se dá na fashion week (FW) dostat a jak to na něm vlastně chodí. Já jsem se akreditovala coby novinářka. O akreditaci jsem žádala na poslední chvíli (celá já!), vlastně jen dva dny před jeho začátkem. Sama jsem byla překvapená, že schválení proběhlo hladce a rychle. (Jedna moje kamarádka tipuje, že příští rok už si budou pořadatelé více vybírat, komu zázračnou kartičku na vstup propůjčí a komu ne. Tak uvidíme, zda bude mít pravdu.) Akreditace jsme si vyzvedávali v sídle agentury Czechoslovak Models v centru Prahy. U výtahu jsem tam potkala jednu paní jako vystřiženou z filmu Ďábel nosí Pradu (ne, nebyla to Běhounková) a radila jí, jak se do kanceláří dostat, haha. A snad až v onu chvíli, tváří v tvář té stylařce, jsem si konečně uvědomila, jaká velká a skvělá akce mě čeká!
Pokud nemáte press akreditaci nebo nejste pozvaní VIP, lístky na přehlídky si můžete koupit. Jeden vstup vyšel na 700 Kč, což není málo, ale není to ani bůh-ví-jak nedostupná částka. Jestli je návštěva FW váš sen, rozhodně tedy není nesplnitelný! Navíc se v průběhu celého týdne konal doprovodný program, který byl zdarma - výstavy, otevření prodejen, cocktaily, besedy... Stát se součástí FW vlastně mohl bez problémů kdokoliv!
Já jsem v úterý navštívila představení kolekce šperků a doplňků Alex Monhart x Adéla Mazánková v Leeda store. Ve středu jsem se utrhla z práce a zajela na skok do La Gallery Novesta na brunch. Ve čtvrtek jsem se na chvíli podívala do Emblem hotelu na (ne)oficiální zahájení přehlídek. V pátek jsem po práci utíkala do budovy Ziba na první přehlídku, resp. přehlídky, protože se v rámci jednoho bloku představovali vždy dva návrháři, tudíž to byly dvě přehlídky v jednom. :) V sobotu dopoledne jsem jela do Českého centra, kde se konal Fashion Talk mimo jiné se stylistou z Vogue Italia A. Buzzi a americkým street style fotografem A. K. Sindingem (z něj jsem byla nadšená!). Celý hlavní sobotní program se z ulice Na Příkopech přesunul do Mystic Skateparku na Štvanici. Byl to skoro doslova "maraton" přehlídek, co dvě hodiny jeden blok. Čekání mezi nimi bylo dost ubíjející, a tak jsem párkrát v pauze zajela na otočku domů, abych se upravila nebo trochu dobila mobil. A pak zase hurá zpět do skateparku. Ještě že bydlím jen kousek odtamtud! Po skončení přehlídek, v 22 hod., jsem padla na židli v Mekáči a pořádně se nadlábla něčím supernezdravým. :) V neděli byla centrem dění naštěstí opět Ziba. Kousek od Václaváku bylo čekání na přehlídky přece jen mnohem snesitelnější.
A jaká byla organizace a atmosféra? Neuvěřitelná! Byla jsem zpočátku trochu skeptická a raději toho příliš neočekávala. Přece jenom žijeme v provinčním Česku, které neustále klopýtá za západními zeměmi... Ale realita mě mile překvapila. Samozřejmě že vše neprobíhalo bez chybiček, ale můj výsledný dojem z FW je velmi pozitivní a smekám před pořadateli. Jsem ráda, že se i u nás v Česku podařilo uspořádat profesionální akci na úrovni a že ze strany veřejnosti o ni byl takový zájem. Věřím, že příští edice budou ještě lepší.
Když jdete na přehlídku FW vůbec poprvé, dění kolem vás dostane! Tedy alespoň mě rozhodně. Před místem konání je velký houf lidí, mísí se v něm fotografové, televizní štáby, celebrity, modelky, blogeři a okukující, nic nechápající turisté. Každou chvíli vás tam může někdo vyfotit, třeba do nějaké rubriky street stylu. Sem tam projde celebrita, sem tam se na někoho slétnou fotografové, sem tam si televize někoho vybere před kameru... A vy mezi nimi tančíte, snažíte se udělat pro sebe pár fotek, pak se prodrat dovnitř a ve své sekci najít v lepším případě dobré místo k sezení, v tom horším vůbec nějaké volné místo, kam s sebou plácnout. Hned na první přehlídce mi zasedla místo Pavlína Jágrová. Poučení pro příště - nehýbejte se z místa ani na krok, ať o něj nepřijdete. :)
Jít na přehlídku je vlastně synonymem pro čekání - čekáte v řadě před vchodem, čekáte uvnitř na začátek, pak je pár minut přehlídka, zase čekání na místě, opět pár minut přehlídka, a potom už čekáte ve frontě, abyste se dostali ven a čekali hodinu a půl na další blok přehlídek. Nezní to moc "fashion", co? :) Ale na druhou stranu musím říct, že to za to určitě stojí.
___
Foto: Ela
já bych na přehlídku někdy hrozně moc chtěla :)
OdpovědětVymazatwww.plesatazpevacka.blogspot.cz
Máš šanci třeba už na jaře 2016. :)
VymazatJa si Fashion Week taky moc uzila :) Nebyla jsem sice na vsem, ale skoda, ze jsme se nepotkaly :)
OdpovědětVymazatCury in the City
Bloglovin
Instagram
Fashion Paris & Prague
Já se to dozvěděla až z tvého Insta, žes tam byla! :)))
VymazatTak příště dej vědět předem. :)
Tyjo, taky bych jednou byla ráda pozvána, vypadá to tam úžasně :)
OdpovědětVymazatOne blondie life
Muselo to být super, i to čekání bych snad přežila. :) Bych si tam připadala jak v úplně jiném světě. :))
OdpovědětVymazatKrásně jsi to popsala. :)
KattyLife
Jo, tak trochu jiný svět to fakt je.
VymazatKdyž kolem sebe najednou vidíš tolik stylových lidí, říkáš si, že to s Čechy a módou zase tak strašné není. :)))
Muselo to být super :) Jednou bych se tam taky ráda podívala :)
OdpovědětVymazatTo všechno vypadá tak krásně a nereálně :)
OdpovědětVymazatSimply Janet
Muselo to být super. Netušila jsem, že i normální český smrtelník se může na tuto událost dostat :-)
OdpovědětVymazatJsi krasna
Určitě může! :)
VymazatHezky napsaný článek, jsem ráda že sis to užila, ale mě by to asi moc nebavilo :)
OdpovědětVymazatNikys beauty blog
Paráda, to muselo být super :) Stala jsem se pravidelnou čtenářkou a budu ráda, pokud se staneš mou :)
OdpovědětVymazatIli Libertad
Lovely photos! :) xx
OdpovědětVymazatskvele, letosni lokace vypada zajimave:)
OdpovědětVymazatwww.bridgeofmemories.blogspot.com