31. 1. 2015

MORE QUALITY, LESS QUANTITY


Plné skříně, ale nic na sebe.

Kdysi dávno, když jsem konečně přestala být závislá na kapesném od rodičů a začala vydělávat sama na sebe, jsem byla najednou opojená kvantitou oblečení, kterou jsem si díky pravidelným výplatám mohla pořídit. Samozřejmě ve fast fashion řetězcích. Už jsem neměla jen jedno tričko s potiskem, ale dvacet! Byl to pro mě úžasný pocit. A víte co? Ta trička mám doteď! Kupí se mi ve skříni a mně je líto je vyhodit. Chápejte: do "společnosti" už vhodné nejsou, na prodej se nehodí, charita by je asi nechtěla, ALE na hadr na podlahu je jich ještě škoda. No tak si je prostě nechávám. Co kdyby náhodou...? Ještě donedávna mě ty komínky (nebo spíš mrakodrapy) oblečení v mé skříni nechávaly chladnou a dotazy rodinných příslušníků "Kdy ty to všechno oblečení vynosíš?!" mě absolutně nevzrušovaly.

Ten nový pocit přišel pomalu a plíživě... Kdy? Když jsem si měla sbalit jeden kufr do nového bydliště, Prahy. Jen jeden kufr! Sbaleno bylo rychle, vybráno cobydup. Sáhla jsem prostě po tom, co mám na sobě nejraději a nosím nejčastěji. A to mi stačilo. Má nová šatní skříň v Praze byla doslova poloprázdná a komínky malé, ale i přesto to byl skvělý pocit! Tak nějak se mi volněji dýchalo, jako bych se vymanila z laviny (tj. hromady hader), která mě předtím zavalila. To, co mi zůstalo na Moravě, jsem nepotřebovala, protože člověku prostě stačí málo. To jen dnešní konzumní prostředí se nám snaží vnutit opak. Samozřejmě, "málo" znamená pro každého jiný počet. Já třeba zjistila, že mi na zimu bohatě stačí dva svetry. Ty mám teď v Praze a funguje to.

Postupně si tříbím vkus, učím se odolávat lákadlům v obchodech, nad každou věcí dlouho přemýšlím, jestli ji opravdu potřebuji. Občas je to těžké, ale ten pocit stojí zato. Pocit, že dokážu říct: Ne, dost. Přestala jsem se také bát si za to, co SKUTEČNĚ chci, více zaplatit. K tomu jsem ale musela, obrazně i doslova, dospět. Vyšší částka (většinou) znamená i vyšší kvalitu. Dražších věcí si mnohem více vážíme a lépe o ně pečujeme. A na sebevědomí při jejich nošení se to taky projeví!

Méně je prostě někdy skutečně více.
___

Foto: www.navigatingadulthood.com

2 komentáře :

  1. Skvelý článok a máš úplnú pravdu! Tiež by som potrebovala nejak nakopnúť a zbaviť sa všetkých vecí, ktoré nenosím, ale presne ako píšeš, je mi ľúto ich vyhodiť. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky.
      Já se je teď poctivě snažím vynosit doma, na spaní jako pyžamo, při cvičení (obyčejná bavlněná trička) atd. :)

      Vymazat

Jediné, co skutečně vlastníme, je náš čas. Díky, že ses rozhodl/a trochu z něj věnovat právě mému blogu. ♥